Indikátor ECI B.9 - Udržitelné využívání území

Titulkový ukazatel

Rozloha zvláště chráněných oblastí (v %)

Ukazatele

a) Urbanizovaná území: procentuální podíl uměle vytvořených / urbanizovaných / zastavěných ploch z celkové rozlohy obce (správní jednotky)

b) Opuštěná a (ladem ležící) a kontaminovaná území - brownfields: rozsah zanedbané půdy (výměra v m2 / ha) a kontaminované půdy (výměra v m2 / ha)

c) Intenzita využívání: počet obyvatel na km2 plochy „urbanizovaného území"

d) Nový rozvoj: kvóta na zástavbu dosud neurbanizovaných / nezastavěných ploch (zelené louky) a kvóta na kultivaci zanedbané a kontaminované půdy - brownfields (celková půdorysná výměra zanedbaných ploch) v % za rok

e) Obnova městského území

  1. Renovace/přestavba opuštěných budov (celkový počet) / areálů
  2. Renovace, přestavba opuštěných budov (podlahová výměra v m2)
  3. Sanace opuštěných území - brownfields k účelům nového městského rozvoje - včetně veřejné zeleně (výměra v m2 / ha)
  4. Čištění kontaminované země (výměra v m2 / ha)

e) Chráněná území jako procentuální podíl celkové rozlohy obce

  1. Zvláště chráněné území
  2. Chráněné území sobecnou ochranou

Definice

Tento indikátor se týká trvale udržitelného rozvoje, obnovy a ochrany území a lokalit ve městech a obcích. Expanze měst vede k rozšiřování příměstských oblastí na úkor neurbanizovaných ploch a zejména oblastí krajinné zeleně. V mnoha evropských městech vedla společensko-ekonomická transformace minulého století k opouštění využitých a kontaminovaných území / lokalit / ploch. Udržitelné využívání území znamená efektivní užívání území / ploch ve městě prostřednictvím cíleného rozvoje města, s minimalizací záboru u dosud neurbanizovaných ploch - zemědělské a nedotčené půdy (zelené louky) a zvyšováním podílu rozvinutých oblastí území pomocí obnovy a rekonverze.

Další definice nutné pro správné použití indikátoru:

Správní území obce: území pod správou obecního / městského úřadu či magistrátu;

Urbanizované území: území zastavěné budovami kontinuálně či přerušovaně, odpovídající kategorii využívání půdy definované jako „uměle vytvořené plochy" podle Corine Land Cover;

Neurbanizované území (zelené louky): půda „nepokrytá" zastavěním, odpovídající některé ze tříd klasifikace půdních povrchů dle kategorizace katastru nemovitostí (viz komentář níže);

Opuštěné budovy: budovy, které se nepoužívají; jejich renovace i přestavba se musí vykazovat jako součet podlahové plochy v m2 všech obnovených pater;

Opuštěná území (zanedbané plochy tzv. „brownfields"): část urbanizovaného /městského území (uměle vytvořených ploch), která se již nevyužívá (pro bydlení, průmysl či služby);

Kontaminovaná půda („brownfields"): půda poznamenaná tak vysokým stupněm znečištění zeminy či podloží, že vyžaduje sanaci, aby další využití bylo bezpečné;

Chráněná území se podle platné legislativy rozdělují na dvě kategorie: se zvláštní ochranou a s obecnou ochranou.

Zvláště chráněná území zahrnuje národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky a ptačí oblasti (součást NATURA 2000).

Do chráněných území s obecnou ochranou patří území registrovaných významných krajinných prvků (VKP), územních systémů ekologické stability (ÚSES), přírodních parků (PP).

Otázka

Zavázala se místní samospráva ke strategii udržitelného využívání území prostřednictvím cíleného rozvoje, zvyšování účinnosti využívání území, ochrany neurbanizovaných ploch a ekologicky významných lokalit, a prostřednictvím obnovy zanedbané a kontaminované půdy?

Souvislosti (důvody výběru indikátoru/ů, relevance)

Udržitelné město zvyšuje účinnost využívání území v rámci svého správního území, chrání vysoce hodnotné nezastavěné pozemky, biologickou rozmanitost a zelené plochy před zástavbou a obnovuje oblasti kontaminované a opuštěné půdy („brownfields") pro jejich další nové využití. Většina měst (krajů) zavádí politiku směřující ke zvyšování městské hustoty prostřednictvím řízeného strategického a územního plánování rozvoje svého správního území. Na úrovních měst, krajů existuje také široká řada strategií ochrany lokalit se zemědělskou, krajinnou a ekologickou hodnotou, schopných zachovat přírodní rozmanitost, stejně jako evropské strategie obnovy zanedbané a kontaminované půdy.

Za účelem sledování udržitelného využívání půdy je vhodné převzít údaje, které pro všechny země EU poskytuje Corine Land Cover (viz rámeček). Prvním indikátorem budou zastavěné / urbanizované plochy: ten poskytne informace o rozloze rozvinutých oblastí jako „umělých povrchů" a procentuální podíl z celé rozlohy obce, které odpovídá. Výhodou tohoto indikátoru je jeho schopnost zachytit jak účinnou ochranu ekologicky citlivých lokalit, tak obnovu a opětné využívání opuštěné půdy: všechny strategie zaměřené na omezení plošného rozšiřování měst na úkor zemědělských či přírodních ploch umožní menší využívání oblastí klasifikovaných jinak než „současně zastavěná / urbanizovaná plocha".

K měření účinnosti využívání půdy se doporučuje indikátor intenzity využívání. Indikátor je definován jako počet obyvatel na jeden hektar urbanizovaného území.

První indikátor měří pouze změny velkého rozsahu: nárůst či pokles o několik málo hektarů uměle vytvořených ploch se na procentech nijak výrazně neprojeví. Ze samotné velikosti rozvinuté oblasti také nezjistíme hustotu ani její kvalitu. Navíc nezaznamená iniciativy na obnovu zanedbané a kontaminované půdy s cílem opětovného využití - tzn. že opuštěná místa jsou opět využita k bydlení nebo výrobě, ale rozloha „umělého" území se nezmění. K monitorování těchto jevů se doporučuje zavést další indikátory: jedním z nich je podíl nových budov umístěných na nedotčené půdě (zelené louce) a na opuštěné či kontaminované půdě (zanedbané ploše).

Pro lepší pochopení aktivit obnovy potřebujeme některé specifické informace: Obnova ( rekonverze / revitalizace : přeměna opuštěných budov / areálů (podlahová výměra v m2 / ha), Sanace k účelům nového využití ve městech, včetně veřejných zelených prostranství (výměra, m2 / ha), Vyčištění kontaminované půdy (m2 / m3 / ha).

A konečně je vhodné sledovat schopnost samosprávy zachovat oblasti s největší ekologickou hodnotou pomocí vytváření chráněných území - jinými slovy pomocí zavádění právních nástrojů či zákonných překážek, které zaručí ochranu území. V tomto případě je vhodným indikátorem výměra chráněných území (zvláštně i obecně) jako procento z celkové rozlohy obce

První indikátor zaznamenává jevy velkého rozsahu (prostorové a časové), ukazuje, zda je rozvoj roztříštěný nebo kompaktní - ve druhém případě má tendenci omezovat využívání půdy. Druhý indikátor měří schopnost města zahájit procesy regenerace brownfields a vyhnout se záborům dosud neurbanizovaných území. Třetí indikátor měří schopnost města chránit biologickou rozmanitost a oblasti s vysokou přírodní a krajinnou hodnotou.

Cíle (Odkazy a kritéria hodnocení: normy/cíle/závazky)

Zvýšená účinnost a kvalita městského životního prostředí by měly být pevně zakotveny v rámci Evropské perspektivy územního rozvoje (European Spatial Development Perspective - ESDP), která se snaží o propojení fyzických aspektů trvalé udržitelnosti s dalšími klíčovými politickými agendami, jako je sociální soudržnost a ekonomická konkurence v rámci Evropy. Městské regionální úřady hrají nezastupitelnou roli při vytváření ESDP, která nyní poskytuje rámec pro většinu aktivit meziregionálního plánování v EU a mezi EU a sousedními zeměmi.

Navíc zde existují mezinárodní dohody o ochraně z hlediska biologické rozmanitosti významných lokalit (Ramsarská úmluva) a k tomu má evropská legislativa stejné cíle (Směrnice o stanovištích 92/43/EEC). V některých zemích jsou také zřizovány chráněná území místního významu. Předmětem pozornosti jsou také kontaminované půdy. Ve většině zemí jsou přijaty závazky směřovat rozvoj do v minulosti již využívaných lokalit, „brownfields" (např. 60% nové bytové výstavby ve Velké Británii) a chránit neurbanizované plochy.

Jednotky měření

  • a) podíl zastavěného / urbanizovaného území z celkové rozlohy správního území: %
  • b) rozsah opuštěných území (m2 / ha) a kontaminované půdy (m2 / ha) brownfields)
  • počet obyvatel na jeden hektar půdy urbanizovaného území
  • d) podíl nově urbanizovaných území na zelené louce a revitalizovaných brownfields: % (součet musí být 100%; započítá se pouze výměra opuštěné půdy - půdorys - takže rekonstrukce tří pater opuštěné budovy se bude rovnat výměře pouze jednoho podlaží)
  • e) obnova městských území:
  • - renovace/přestavba opuštěných budov (celkový počet)
  • - obnova, přeměna opuštěných budov / areálů (podlahová výměra v m2 / ha)
  • - sanace opuštěné půdy k účelům nového využití ve městě - včetně veřejné zeleně (m2 )
  • - vyčištění kontaminované půdy (m2/ m3 / ha na celkové výdaje, ztoho samostatně na veřejné výdaje)
  • f) podíl chráněných území z celkové rozlohy obce: %

Frekvence

U všech indikátorů je frekvence sledování roční.

Metoda zdroje sběru dat; metody výpočtu

Údaje o „urbanizované půdě" lze získat ze zdrojů CORINE EU (viz rámeček Corine Land Cover): mnohé samosprávy tuto databázi již dnes využívají při územním plánování.

Údaje o zcela nově zastavěných oblastech a jejich částí na nedotčené, zanedbané či kontaminované půdě a o chráněných územích lze získat z územních plánů a databáze územních rozhodnutí stavebních úřadů - viz přiložený vzor tabulky.

Výpočet indikátorů je jednoduchý, jakmile máme k dispozici velikosti jednotlivých kategorií využívání území a dalších oblastí, které podstoupily rozvoj / obnovu a dekontaminaci.

Jako geografická jednotka je uvažováno celé správní území obce / města.

Forma vyhodnocování/prezentace

Výsledky lze vyhodnocovat v tabelární a grafické formě (viz body níže) nebo pro větší přehlednost a při současném použití GISu v podobě mapových aplikací, kde každý indikátor bude představovat jednu samostatnou vrstvu.

  • a) Sloupcový diagram pro každé období, za které jsou data k dispozici.
  • b) Sloupcový diagram pro každý rok
  • c) Sloupcový diagram pro každé období, za které jsou data k dispozici.
  • d) Koláčový diagram pro každý rok
  • e) Sloupcový diagram pro každý rok
  • f) Sloupcový diagram pro každý rok

Příklady podobného použití

Informace o procentuálním podílu rozvoje bytové výstavby na lokalitách v minulosti využívaných („brownfields") z celkové nové bytové výstavby, stejně jako celkový počet místních přírodních rezervací jsou každoročně publikovány v Bristol Quality of Live Report.

Městská rada v Norwichi každý rok informuje o realizaci rozvojových aktivit, zveřejňuje údaje o výměře zastavěné půdy a podílu půdy, která je v oblastech v minulosti využívaných a nárůst či pokles rozlohy zelených oblastí v porovnání s uplynulým rokem.

Aktuální otázky/budoucí vývoj

Co se týče účinného využívání půdy, je možné zvážit větší množství indikátorů k podrobnějšímu ověření různých aspektů. Město Oslo, JRC (Joint Research Centre - Společné výzkumné středisko, pozn. překl.) a Evropská agentura životního prostředí (EEA) navrhly řadu indikátorů, které umožní úplnější zkoumání dané problematiky; v současnosti jsou poněkud problematické vzhledem k obtížnému shromažďování údajů; nicméně, v budoucnosti by se o nich mohlo uvažovat. Návrh z Osla může je popsán následovně:

  • Účinnost využívání půdy: intenzita využívání dle typů:
    • Zaměstnanost (počet zaměstnanců na jeden ha průmyslového/obchodního rozvoje)
    • Doprava (odhad přepravních kilometrů na jeden ha dopravní infrastruktury)
  • Dostupnost lokality: Nezastavěná plocha pro typ lokality nebo pokryvu půdy

Klíčová slova

rozvoj, obnova, regenerace, ochrana, opuštěný (zanedbaný), kontaminovaný, zelená louka, brownfield (plochy využívané v minulosti), biologická rozmanitost, využívání půdy

Poznámky

Při aplikaci tohoto indikátoru je třeba mít na paměti nesrovnatelnost dat mezi jednotlivými typy sídel (velké / střední / malé město / venkovské osídlení) a dbát na případné srovnávání pouze srovnatelně velkých sídel.

I přesto může docházet k výrazným rozdílům mezi jednotlivými sídly způsobených rozdílným historickým vývojem, jejich topografií apod. V této souvislosti bude mít největší vypovídací hodnotu, podobně jako u jiných indikátorů, časová řada pro jednotlivá sídla.

Dále nesmíme zapomenout na skutečnost, že řada měst je tzv. „děravých" tj. že určité formy urbanizace v jejich intravilánu (např. zástavba dosud nezastavěných proluk) je rovněž vysoce žádoucím jevem. Tato specifika se zřejmě nedají v rámci výpočtu indikátoru zohlednit, neměli bychom však na ně zapomínat v komentářích jednotlivých výsledků.