Indikátor ECI A.5 - Kvalita místního ovzduší

Titulkový ukazatel

Počet případů překročení limitu pro PM₁₀

Ukazatel

• Počet případů překročení mezních hodnot vybraných látek znečišťujících ovzduší
• Existence a stupeň zavedení plánu řízení kvality ovzduší

Definice

Kvalita ovzduší závisí na stupni znečištění některými látkami (plyny nebo prachovými částicemi), které jsou škodlivé lidskému zdraví a kvalitě života a které, pokud překročí rizikové či prahové hodnoty, mají negativní vliv na přírodní ekosystémy. Abychom omezili riziko akutních případů znečištění a snížili dlouhodobé vystavování těmto škodlivinám, Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje a pravidelně reviduje pomocné doporučené hodnoty pro každou znečišťující látku na základě epidemiologických studií a studií řízené expozice. Normy kvality ovzduší, které by se neměly překračovat, stanoví Evropská směrnice nebo národní a/či místní orgány. Evropské směrnice uvádějí, že se pro zóny a aglomerace, kde jsou překračovány mezní hodnoty¹ jedné či více škodlivin, musí vypracovat plán či program k dosažení stanovených mezních hodnot. V zónách a aglomeracích, kde tyto limity nejsou překračovány, zůstává požadavek udržení kvality ovzduší.

Otázka

• Kolikrát do roka kvalita místního ovzduší překročí mezní hodnoty?
• Vypracoval místní úřad plán řízení kvality ovzduší a zavádí jej?

Souvislosti

Tento indikátor se soustředí na hlavní zdroje znečištění ovzduší v městských oblastech, zejména na ty spojené s procesy spalování v dopravě, vytápění a průmyslu. Hlavními škodlivinami, které jsou vypouštěny přímo nebo jako vedlejší produkt následných chemických reakcí, jsou oxid siřičitý; oxid dusičitý; oxid uhelnatý; těkavé organické látky (např. benzen); prachové částice, ozón a olovo. Ty mají negativní vliv na lidi, kulturní památky a ekosystémy. Dýchání zamořeného vzduchu může způsobit celou škálu zdravotních problémů, od astma až po rakovinu. Nepřímo mohou škodliviny v ovzduší zapříčinit ztrátu místní pracovní síly a zvýšené lékařské výdaje, stejně jako ztrátu produktivních a ochranných ekosystémů. Čisté ovzduší je tedy základním faktorem trvalé udržitelnosti.

Řízení kvality ovzduší zahrnuje hodnocení jeho kvality a přípravu a zavádění plánu či programu, který určí opatření nebo projekty, jenž je potřebné přijmout k dosažení mezních hodnot v oblastech, kde jsou překračovány. Plán nebo program řízení musí obsahovat opatření pro hlavní zdroje škodlivin. Opatření se mohou vztahovat přímo k řízení mobility (včetně opatření týkající se přepravy cestujících a zboží, individuálního využití automobilů, hromadné přepravy, zavádění alternativních dopravních prostředků), topných systémů (ve vhodných případech propagace alternativních zdrojů energie jako sluneční, tepelná energie nebo využití dálkového vytápění) nebo průmyslové výroby. Plány nebo programy řízení poskytují kontrolní údaje a podle potřeby mohou až omezit činnosti přispívající k překračování mezních hodnot, např. i vyloučení motorových vozidel z dopravy.

Cíle

Podle Rámcové směrnice o kvalitě ovzduší (Community Framework Directive on Ambient Air Quality, 96/62/EC), související dceřiné směrnice zavádějí mezní hodnoty pro odstranění, prevenci či snížení škodlivých vlivů na lidské zdraví a životní prostředí jako celek. První dceřiná směrnice (1999/30/EC) definuje mezní hodnoty koncentrací oxidu siřičitého, oxidu dusičitého a oxidů dusíku, prachových částic a olova v ovzduší. Směrnice 2000/69/EC zavádí mezní hodnoty oxidu uhelnatého a benzenu. Směrnice 96/62/EC vyžaduje stanovení mezních hodnot pro ozón (vyjednává se v Evropské komisi), poly-aromatické uhlovodíky; kadmium; arzén; nikl a rtuť. Mezní hodnoty stanovené ve výše uvedených směrnicích jsou minimální požadavky, které umožňují členským státům zavést přísnější limitní hodnoty a ochranná opatření. Mezní hodnoty určené dceřinými směrnicemi odpovídají směrným hodnotám doporučeným WHO.²

V souladu se směrnicí 96/62/CE (Příloha IV, Informace, jenž musí obsahovat místní, regionální nebo národní programy zlepšování kvality ovzduší) musí řídící plány nebo programy obsahovat, mezi jiným, následující podrobnosti opatření nebo projektů přijatých s cílem snížit škodlivé látky v ovzduší:

• 1. seznam a popis všech opatření uvedených vprojektu;
• 2. časový rozvrh realizace;
• 3. odhad plánovaného zlepšení kvality ovzduší a očekávané doby potřebné ke splnění daných cílů.

V případě, že účastníci nebudou mít možnost zaznamenávat překročování cílů směrnice EU, díky přibližování národní legislativy k legislativě EU, postačí zaznamenávání počtu překročení limitů daných národní legislativou, které je nutno při reportování jasně specifikovat.

Jednotky měření

• Počet případů, kdy byly překročeny limitní hodnoty vybraných látek znečišťujících ovzduší: základním údajem je počet případů překročení mezní hodnoty jednotlivých látek znečišťujících ovzduší. Počet případů se vypočítá podle časového období určeného mezní hodnotou: denní (pokud je mezní hodnota založena na denní koncentraci), 8-hodinové (pokud je založena na průměrné 8-hodinové koncentraci) a hodinové (pokud je založena na hodinové koncentraci). Stálá místa odběru vzorků s minimálním sběrem dat a metody hodnocení odchylky musí odpovídat dceřiným směrnicím směrnice 96/62/EC (pro více podrobností viz bod 4). Pokud je vdané zóně či aglomeraci kdispozici více než jedno stálé místo odběru vzorků jedné znečišťující látky, musí se použít výsledky z toho, které během roku vykazuje nejvíce případů překročení mezních hodnot. Tudíž, indikátor pro každou vybranou látku znečišťující ovzduší vypočítáme jako počet případů překročení mezních hodnot mínus počet případů připuštěných dceřinými směrnicemi 96/62/EC (více podrobností viz bod 4) za kalendářní rok. Vpřípadě, že počet případů překročení mezní hodnoty je menší než počet povolených překročení, indikátor bude nula.
• Existence (ano/ne) a míra uplatňování plánu/programu řízení kvality ovzduší (%).

Frekvence měření

Pro měření a) jsou vybrané látky znečišťující ovzduší měřeny každou hodinu na stálých místech odběru vzorků a výsledky jsou vykazovány jednou ročně. Pro první část měření b) se podává zpráva jednou ročně a pro druhou část b) jednou za tři roky.

Metoda a zdroje sběru dat

Směrnice 96/62/EC definovala na evropské úrovni základní principy společné strategie dosažení cílů kvality ovzduší v Evropském společenství. Strategie má za cíl "zabránit, předcházet či snížit škodlivé vlivy na lidské zdraví a životní prostředí jako celek". Směrnice zjišťuje kvalitu okolního ovzduší na základě společných metod a kritérií, získává příslušné informace o kvalitě ovzduší a zajišťuje, že tyto informace jsou dostupné veřejnosti. Udržuje dobrou kvalitu ovzduší a zlepšuje ji v místech, kde je ovzduší znečištěno. Existují různé způsoby hodnocení kvality ovzduší v závislosti na hustotě obyvatel a/nebo hustotě a existujících úrovních jednotlivých škodlivin. ³

Tam, kde je potřeba měřit škodliviny v ovzduší, bude měření probíhat nepřetržitě na stálých stanovištích nebo náhodným odebíráním vzorků; počet měření však musí být dostatečný k určení sledovaných úrovní znečištění.

V prostředí České republiky měří kvalitu ovzduší zejména ČHMÚ a další státní organizace (např. ČGS, SZÚ, HS ...). Odkaz na výsledky měření a zdroje dat lze nalézt na stránkách http://www.chmi.cz

Forma vyhodnocení/prezentace

• Počet případů překročení mezních hodnot vybraných škodlivin vovzduší: údaje se zpracovávají do sloupcového diagramu, kde každý sloupec představuje počet případů překročení mezních hodnot (mínus počet případů povolený směrnicemi) pro jednotlivé škodliviny za rok. Grafy musí být dobře označené: čistý počet případů překročení mezní hodnoty pro každou jednotlivou škodlivinu (viz níže uvedený příklad). 
• Existence a stupeň implementace plánu/programu řízení kvality ovzduší: Vprvním roce postačí hodnocení: "ano, plán řízení kvality ovzduší existuje" nebo "ne, neexistuje žádný plán řízení kvality ovzduší". Poté se každý třetí rok uvádějí procentuální hodnoty úrovně implementace pro každé opatření nebo projekt vplánu/programu řízení vtabulce se dvěma sloupci:

Příklady podobného použití

Informační systém řízení ovzduší (Air Management Information System) vytvořený v rámci programu WHO Zdravá města umožňuje výměnu informací o kontrole kvality ovzduší mezi městy a státy. Například sběr údajů o běžných škodlivinách (SO₂, NO₂, CO, O₃, PTS, PM₁₀) a jejich zveřejnění se organizuje jako roční průměr, počet dní, kdy byly překročeny směrnice WHO o kvalitě ovzduší a 95° percentil.

Městský audit (Evropská komise, Generální ředitelství pro regionální politiku) zahrnuje tři indikátory kvality ovzduší: Zimní smog: počet dní, kdy koncentrace SO₂ překračuje 125 µg/m³ (24 hodinová průměrná koncentrace); Letní smog: počet dní, kdy ozón O₃ překračuje hodnotu 120 µg/m³  (8 hodinová průměrná koncentrace); Počet dnů, kdy koncentrace NO₂ překračuje hodnotu 200 µg/m³ (hodinová průměrná koncentrace) .

Mechanismus podávání zpráv z oblasti dopravy a životního prostředí (Evropská agentura pro životní prostředí a Evropská komise) a Evropská iniciativa srovnávacích testů místní dopravy (Evropská komise, Generální ředitelství pro dopravu a energetiku) - obě studie využívají hodnocení překračování norem kvality ovzduší jako indikátor na městské úrovni. První sleduje případy překračování norem kvality ovzduší EU pro benzen, oxid uhelnatý (CO), olovo (Pb), oxid dusičitý (NO₂), ozón (O₃) a prachové částice (PM₁₀).

Hlavní indikátory životního prostředí (společná iniciativa členských států, Evropské komise a Evropské agentury pro životní prostředí) zavádí indikátor kvality ovzduší jako: "průměrný počet dnů, kdy byly překročeny vybrané škodliviny v ovzduší v městských oblastech". Tento indikátor se zaměřuje na O₃, SO₂ a NO₂.a pevné částice (PM₁₀.).

Aktuální otázky / budoucí vývoj

Tento indikátor zkoumá pouze kvalitu vnějšího ovzduší; nepostihuje problematiku kvalitu ovzduší v uzavřených prostorách.

Klíčová slova

kvalita ovzduší, kvalita vnějšího ovzduší, znečištění ovzduší, míra rizika, prahová hodnota, mezní hodnota, benzen, oxid uhelnatý, olovo, oxid dusičitý, ozón, prachové částice, plán/program řízení.

¹ Směrnice odkazuje na překračování limitních hodnot, včetně tolerančních rozpětí. Toleranční rozpětí je definované pro každou znečišťující látku a zmenšuje se v čase, takže k datu, kdy je nutné dosáhnout limitních hodnot, musí být tolerance pro všechny škodliviny nulová.

² V Příručce kvality ovzduší (Guidelines for Air Quality), Světová zdravotnická organizace, 2000

³ Bere v úvahu pouze škodliviny,  u kterých se limitní hodnoty stanoví v denních, osmihodinových či hodinových koncentracích.

⁴ Pro ozón se předpokládá spíše cílová než mezní hodnota

⁵ Tyto možnosti jsou:

• zjišťování kvality okolního ovzduší založené na měření je povinné vaglomeracích (zóna spopulací větší než 250 000 obyvatel nebo, pokud je koncentrace obyvatelstva menší než 250 000 obyvatel, zóna shustotou obyvatelstva na km2, pro kterou členský stát uzná za významnou pro potřeby kontrolovat a hodnotit kvalitu ovzduší), vzónách, kde úrovně škodlivin jsou mezi mezními hodnotami a horním prahem hodnocení a ostatních zónách, kde úrovně škodlivin překračují mezní hodnoty.
• kombinace měření a modelování ke zjišťování kvality ovzduší lze použít tam, kde úrovně znečištění během reprezentativního období (alespoň pět let) jsou nižší než je horní práh hodnocení.
• samostatné použití modelové techniky či techniky objektivního odhadu ke zjištění úrovní je možné tam, kde během reprezentativního období (alespoň pět let) jsou úrovně nižší než dolní hranice zjišťování.

Horní a dolní hranice zjišťování jsou definovány v Příloze V 1999/30/EC a Příloze III 2000/69/EC. Potřebná hodnocení pro ozón jsou stanovena s ohledem na dlouhodobé cíle pro koncentrace ozónu navržené v COM (2000) 613.

Klasifikace jednotlivých zón či aglomerací se bude revidovat každých pět let (na základě koncentrací v průběhu uplynulých pěti let nebo na základě kombinovaných krátkodobých měření se soupisem emisí a modelováním). V případě výrazných změn v činnostech, které přispívají ke znečišťování ovzduší, musí být klasifikace revidována dříve.