„Klimatické hodnocení“ měst pomocí nástroje Klimasken

Nejen evropská města v posledních letech reagují na stále citelnější dopady změny klimatu. Snaží se vlastní klimatickou politikou snižovat emise skleníkových plynů (například formou akčních plánů SEAP/SECAP) a také zlepšovat svojí připravenost, adaptovat se na přicházející změny. Zejména v oblasti adaptace stále chybí možnost efektivního sledování dosažených výsledků.

Klimasken je nástroj na hodnocení příspěvku měst, městských částí, respektive obecně sídel bez ohledu na jejich velikost, a jednotlivých budov ke změně klimatu a jejich adaptace na její dopady. Nástroj byl sestaven z 63 ukazatelů a nyní je testován v ČR a SR. Jeho vývoj byl součástí projektu LIFE DELIVER Odolné sídliská financovaného EU. Partnerem projektu je společnost CI2, o.p.s.

Klimasken sleduje účinnost krátkodobých i dlouhodobých úkolů a opatření, která mají přispět k zachování kvality života občanů v době měnícího se klimatu. Jde hlavně o ochlazování budov i veřejných prostor zelení, správné nakládání se srážkovou vodou, ale také o snižování emisí skleníkových plynů.

Aby bylo možné město ohodnotit, je zapotřebí shromáždit velké množství pokud možno co nejpřesnějších dat z veřejných zdrojů, od odborných institucí, z databází a podkladů samotného úřadu a z vlastních pozorování, měření a analýz.

Klimatický štítek města

Výsledkem hodnocení, které zpravidla trvá i několik měsíců, je „klimatický štítek města“. Tento štítek se skládá ze 4 oblastí a odpovídá na řadu otázek:

1. Expozice města dopadům změny klimatu, aneb jak moc se již dnes projevuje ve městě změna klimatu?
   Jak v posledních letech roste ve městě průměrná teplota? Jak se mění délka období beze srážek? Jak se projevuje sucho a naopak jak často hrozí povodně a záplavy?
2. Citlivost města na dopady změny klimatu a jeho adaptivní kapacita, aneb jak moc je město připravené a jak se dokáže bránit?
   Kolik je ve městě kvalitní zeleně a jak je dostupná občanům? Jak se daří ve městě zadržovat vodu, jaké povrchy zde převažují? Jaký je podíl populace ohrožené negativními dopady? Jaký je stav lesů a půdy? Jaká je kvalita zdrojů vody?
3. Připravenost vedení města, úřadu a odpovědných institucí na změnu klimatu, aneb jak město mění to, co měnit může?
   Jakou má město klimatickou strategii a politiku? Kolik peněz vynakládá na vhodná opatření? Jak staví a opravuje svoje budovy, aby byly odolné a nízkoenergetické? Má vlastní produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů? Jak se stará o důležité sítě?
4. Emise skleníkových plynů ve městě
   Jaké jsou emise skleníkových plynů ze spotřeby energií, z dopravy a produkce odpadů ve městě?

Seznam všech indikátorů je k dispozici na internetu.

Během testování byly provedeny první orientační výpočty ve 4 českých a 4 slovenských městech. Klimatický štítek použilo ve svém Klimatickém plánu také hlavní město Praha.

V celém štítku je použito 5 barev (červená, oranžová, žlutá, světle zelená a tmavě zelená), které svým vyjádřením indikují negativní (červená) nebo pozitivní (tmavě zelená) stav či vývoj daného systému, který použité indikátory popisují. Na jednom štítku je tedy možné zhodnotit stav/vývoje dílčích indikátorů (například spotřeby elektřiny na hlavu nebo dostupnosti zeleně), každé ze 4 oblastí popsaných výše, až po celkový stav systému. Ten je vyjádřen středovou hodnotou nazvanou CReLoCaF (Climate Resilient Low Carbon Factor). Výsledky v jednotlivých oblastech a celková hodnota je také vyjádřena hodnotou v %. 0 % znamená, že v dané oblasti (v celém systému) jsou vykazovány nejhorší možné hodnoty indikátorů. 100 % naopak znamená, že všechny indikátory vykazují nejlepší možné hodnoty. S velkou opatrností by se dalo říci, že výsledná středová hodnota vypovídá o tom, jak daleko je město na cestě k odolnosti vůči změně klimatu (chápané v rozsahu současných poznatků) a také k omezování produkce skleníkových plynů.

Orientační porovnání výsledků měst ČR z testování v letech 2019 – 2022

V České republice byl klimatický štítek v rámci testování poprvé vystaven městům Holice, Opava, Praha a Třebíč. V případě Prahy je štítek i součástí Klimatického plánu přijatého v roce 2022. Následující výsledky jsou založeny na prvním ověřovacím testování na čtyřech městech různých velikostních kategorií. Z těchto výsledků nelze činit obecné závěry, jen odhadnout citlivost nástroje.

Holice, 19,65 km², 6 542 obyvatel (2022)

Opava, 90,57 km², 54 840 obyvatel (2022)

Praha, 496 km², 1,309 milionu obyvatel (2019)

Třebíč, 57,59 km², 34 415 obyvatel (2022)

Porovnání souhrnných výsledků

První graf ukazuje porovnání celkového faktoru. Ten se pohybuje v rozmezí 49 – 57 %. Nejlépe z hodnocení vychází město Opava. Přispívá k tomu hlavně dobrý výsledek v oblasti emisí skleníkových plynů. Obrazně můžeme konstatovat, že naše města jsou nyní „na půl cesty“ ke stavu, který by odpovídal současným potřebám a poznatkům.

Druhý graf znázorňuje porovnání ve čtyřech hlavních oblastech. Pokud jde o expozici, tedy vnější klimatické podmínky, pohybují se výsledky v rozmezí 46 – 70 %. Nejlepší situace je v Třebíči, nejhorší v nejmenším městě ze 4, v Holicích. Tento stav město nemůže ovlivnit. Záleží pouze na jeho poloze, nadmořské výšce a klimatickém regionu.

Druhá hodnocená oblast, adaptivní kapacita, vypovídá o současném vnitřním potenciálu města potřebném pro jeho odolnost. Zde jsou podle očekávání největší rozdíly. Nejmenší Holice zde vykazují nejlepší hodnotu 72 %, nejhůře je na tom Praha s 33 %, středně velká města mají hodnoty 58, resp. 59 %. Nízká hodnota Prahy je částečně způsobena nedostatkem dat. Ve velkém městě je obtížnější např. stanovit plochy zelené infrastruktury nebo dostupnost zeleně. I tak budou velká města v určité nevýhodě v důsledku velmi husté zástavby, velkého množství nepropustných povrchů a velkým vzdálenostem obyvatel od plošné zeleně. Menší města budou mít výsledky příznivější, což také znamená, že zvyšování jejich adaptivní kapacity bude finančně relativně méně náročné, než u velkých měst.

Oblast zaměřená na připravenost vypovídá o stavu věcí tam, kde vedení města musí projevovat vlastní iniciativu a aktivně se klimatu věnovat. Tato oblast je celkově nejhůře hodnocena. Ačkoliv všechna hodnocená města již mají zavedenu nějakou formu klimatické politiky, pohybují se výsledky od 21 do 45 %. Do připravenosti infrastruktury a institucí a také do konkrétních projektů například v oblasti obnovitelných zdrojů bude potřeba investovat největší úsilí tak, jak například popisuje nedávno přijatý klimatický plán hlavního města Prahy.

Poslední oblast hodnotí emise skleníkových plynů. Nejlépe dopadla Opava s příznivými hodnotami spotřeby fosilních paliv, dopravních výkonů a produkce odpadů. Ale i ostatní 3 města zde dosahují hodnot nad 50 resp. 60 %. Zde je zapotřebí vzít v úvahu vliv vývoje technologií i státní či evropské energetické politiky. Ten bude nutit města k neustálému zlepšování a bude docházet k zpřísňování norem. Proto se i v tomto ohledu bude v budoucnu muset upravit nastavení nástroje KLIMASKEN.

Porovnání vybraných indikátorů

Kde mají testovaná města silné a kde slabé stránky? Co je třeba zlepšit a za co města chválíme? To ukazuje následující tabulka

S čím se tedy města nejvíce potýkají? Jednoznačně je to nedostatečná adaptace budov ve vlastnictví města. To bohužel platí také pro nejrůznější školská zařízení, zařízení pro seniory a ohrožené sociální skupiny. Prakticky žádné tyto budovy nejsou dostatečně chráněny před vlnami veder a přehříváním. Často však nejsou ani dobře a dostatečně zatepleny a není vyřešeno zhoršování vnitřního prostředí.

S tímto nedostatkem je provázáno zjištění nízkých nebo žádných investic do adaptačních opatření na majetku města, absence takových opatření ve strategických plánech a také nízké investice do snižování emisí.

Dalším problémem je dosud nízké využívání obnovitelných zdrojů energie všeho druhu, které pravděpodobně ovlivní narůstající cena energií.

Prakticky ve všech městech ukazují výsledky problémy se zdravotním stavem lesa. Vzhledem k suchu a kůrovcové kalamitě to lze očekávat a dobře to ilustruje fakt, že Klimasken není zaměřen pouze na zastavěné území, ale zohledňuje také extravilán.

Naopak mezi silné stránky testovaných měst patří dobrá protipovodňová ochrana, resp. nízké riziko záplav a v případě povodně nízké riziko zasažení větších skupin obyvatel.

3 ze 4 měst mají zpracovanou strategii adaptace na změnu klimatu, tedy praktikují cílevědomou klimatickou politiku, ačkoliv jsou třeba na počátku cesty.

Většinou je celkově příznivá také emisní bilance měst, pokud jde o fosilní paliva kromě plynu a emise z dopravy.

Relativně příznivá situace v hodnocených městech je v podílu propustných a nepropustných povrchů, ačkoliv zde hodnocení nerozlišuje zastavěné a nezastavěné území. Města, jejichž administrativní území leží z velké části např. na orné půdě, tak vykazují příznivé hodnoty.

Ve dvou případech se vyskytly také příznivé výsledky hodnocení bilance spotřeby pitné vody a jejích zásob, které město může využívat.

Závěrem můžeme říci, že díky hodnocení mohou města lépe pochopit, co vše hraje roli v adaptaci na změnu klimatu a v jeho ochraně. Současně poznají své slabé a silné stránky, zjistí na co se zaměřit, čeho využít a jak daleko na cestě k přizpůsobení se změně klimatu se město nachází. Hodnocení je pak vhodné jednou přibližně za 3 roky zopakovat.

Kontaktní informace a odkazy

CI2, o.p.s. https://ci2.co.cz/

Projekt LIFE DELIVER https://odolnesidliska.sk/

Klimasken https://www.klimasken.cz

miroslav.lupac [at] ci2.co.cz