Švédsko na cestě k udržitelnosti, Česko na cestě do ...

Švédsko, na rozdíl od České republiky, to s přechodem k zelené a udržitelné ekonomice a
společnosti myslí vážně. Zavázalo se mj. k dosažení nulových emisí skleníkových plynů do
roku 2050. Nejde o plané politické sliby, země činí konkrétní kroky k jejich dosažení. Promýšlí
scénáře, jak uspět v budoucnu, ve světě plném nejistot. Neusnulo na vavřínech, má vládní Komisi
budoucnosti Švédska. Je sebevědomé - „Pokud nulových čistých emisí nedosáhne do poloviny
století Švédsko, jaké jiné zemi se to může podařit?“ (Karl Hallding, autor Scénářů pro švédskou
zelenou ekonomiku http://bit.ly/X0dAkW.

Česká republika? Environmentální politika byla platná k roku 2010, novou tato vláda nepřijala
ani přijmout nehodlá. O politice udržitelnosti či police ochrany klimatu nemluvě. Ministerstvo
životního prostředí se nachází v rozkladu, zelená témata jsou na okraji zájmu, neziskové
organizace vyčerpané bojem o ztenčující se granty a Strana zelených tráví více času na
Facebooku než usilováním o to, aby se se dostala do příští vlády.

Který významný český ekonom nebo politik by se přihlásil k myšlence, že „zelená ekonomika
je klíčová pro zachování prosperity, bezpečnosti a konkurenceschopnosti“? Ve Švédsku je toto
hlavní proud, o němž se nediskutuje. Nejde o to mít „zelené hodnoty“, ale rozvinout ekonomický
systém způsobem, který bude odolný vůdčí velkým změnám a problémům, které nepochybně
blízká budoucnost přinese. Česká společnost se potácí ve vlastních problémech, scénáře
budoucího vývoje ani smysluplná strategie udržitelnosti ji nezajímá. A to je špatné – budoucnost
nás dostihne a převálcuje.