Indikátor ECI A.3: Mobilita a místní přeprava

Titulkový indikátor:

Podíl cest uskutečněných osobním automobilem

Definice:

Tento indikátor zjišťuje a popisuje mobilitu občanů žijících na území dané samosprávy. Mezi hlediska (a k nim se vztahující jednotky měření), které přispívají k učení obecného modelu mobility každého občana, patří:

• Průměrný počet cest, které vykoná každý občan během dne, kdy „cesta" znamená přemístění se zpočátečního do cílového bodu (počet cest za den na osobu);
• Učel cest a jejich pravidelnost během týdne, kde můžeme cesty rozdělit na „systematické" a „nesystematické" (% systematických cest vporovnání s % nesystematických cest);
• Průměrná denní vzdálenost cesty na osobu (km na osobu);
• Délka trvání cest (čas cesty vminutách);
• Použité druhy dopravy pro tyto cesty a/nebo pro různé vzdálenosti každé cesty (% vtahující se krůzným druhům dopravy zahrnutým do průzkumu).

Otázky

• Jaká je úroveň mobility cestujících na území města?
• Prodlužují se vzdálenosti, které cestující urazí?
• Jaké druhy dopravy cestující používají ke každodennímu cestování?

Souvislosti

Model mobility občanů v městském prostředí je důležitý jak z hlediska kvality života přímých účastníků (čas věnovaný cestování, četnost dopravních komplikací, náklady, atd.), tak z hlediska zátěže mobility na životní prostředí. Údaje z různých průzkumů městské mobility poukazují na vývoj v posledních letech. Existuje úzká spojitost mezi mobilitou a dalšími důležitými otázkami života v městském prostředí, mezi něž patří kvalita ovzduší a emise oxidu uhličitého, hluk, silniční bezpečnost, zastavěnost území a městská krajina. Je žádoucí dosáhnout progresivního snížení individuální dopravy a současně dosáhnout zvýšení podílu alternativních způsobů dopravy.

Trvale udržitelná doprava a mobilita je zakotvena ve strategických dokumentech na místní, národní a evropské úrovni.

Cíle

Ačkoli zatím neexistují žádné specifické cíle, Evropa uznává potřebu snížit poptávku po mobilitě a po individuální motorizované dopravě. Uznává se také důležitost propagace alternativních a méně zatěžujících způsobů dopravy (jako je např. hromadná doprava nebo, kde je to možné, cyklistická doprava), a to zejména ve městech, s výhledem na snížení závislosti na automobilu.

Jednotky měření

Základní indikátor: a) celkový počet cest (rozdělených na druhy cest, pokud možno také na systematické a nesystematické, způsob dopravy), průměrná doba strávená cestováním.

Doplňkový indikátor: b) km na osobu za den, procento na každý způsob dopravy a účel cesty.

Frekvence měření

• a) tříletá
• b) tříletá

Metoda a zdroje sběru dat

Obecně vzato je nedostatek homogenních a aktuálních údajů pro výpočet zde vybraných indikátorů. Občasné a nesourodé průzkumy lze zařadit jako součást sčítání lidu (např. v Itálii pořádá ISTA- Instituto Nazionale di Statistica každých deset let průzkum cest do školy a zaměstnání podle druhu použité dopravy a času); nebo jako součást specifických studií na místní úrovni pro účely zpracování sektorových plánů (plány dopravy, městské mobility, veřejné dopravy, atd.).

Z tohoto důvodu je nezbytné, aby se využila data získané přímo pomocí průzkumů statisticky významných vzorků populace žijící ve městě.

Náklady se budou různit v závislosti na velikosti vzorku a na složitosti získaných údajů. Náklady lze snížit, přičemž vypovídací efekt průzkumu se zvýší propojením sběru dat (průzkumu občanů) s místní kampaní propagující „Den bez aut" či jiné aktivity zaměřené na zvyšování veřejného povědomí („Den sledování mobility").

Metodika dotazníkového průzkumu (pdf) je základní dokument, jak provádět dotazníkové šetření ve městech.

Ke zjištění počtu cest lze použít jednoduchý dotazník (důvod cesty, druh dopravy, čas strávený cestováním). Průzkum se provádí ve smyslu rodinných dotazníků na statisticky signifikantním vzorku domácností (to znamená, na vzorku rodin vybraných vzhledem ke kritériím reprezentativnosti, kde vybraní respondenti by měli být starší než věk povolující řízení malých motocyklů). Průzkum lze spojit a vést s kterýmkoli jiným, který si místní samospráva přeje uskutečnit (například průzkum pro indikátor A.1 nebo B.6), jak je naznačeno v logbook struktuře, v tomto případě by dotazník mobility měl vyplnit každý člen rodiny. Informace důležité pro výpočet a vyhodnocení indikátoru A.3 mohou být nalezeny na začátku dotazníku (pohlaví, věk, sociální zařazení). Přesné otázky jsou naznačeny v tabulce níže; vyplňované údaje by se měly vztahovat k běžnému pracovnímu dni (např. k předešlému dni).

(*) Důvod cesty: škola, práce, rekreace, společenské vztahy, nákupy a jiné osobní důvody, k lékaři, zpáteční cesty.

(**) Způsob dopravy: pěšky, na kole, motocyklu nebo mopedu, osobním autem (podle možnosti specifikovat, zda jako řidič nebo spolucestující), taxi, hromadnou dopravou (autobus, tramvaj, metro, místní železnice); kombinovaný způsob „zaparkuj & jeď" (použití osobního auta a veřejné hromadné dopravy).

Těm, kteří na otázku Způsob dopravy odpověděli „osobním autem" nebo „Park & ride"(osobní automobil a hromadná doprava), je z hlediska místní problematiky velmi vhodné položit doplňující otázky:

(*) Místo parkování: 1. soukromé parkoviště, 2. veřejné parkoviště (placené), 3. bezplatné parkoviště

(**) Počet spolucestujících: během cesty osobní auto přepravovalo: 1. pouze řidiče, 2. řidiče a jednoho spolucestujícího; 3. řidiče a více, než jednoho spolucestujícího

(***) Důvod této volby (max. 2 důvody): 1. rychlejší; 2.větší pohodlí; 3. nižší náklady; 4. absence jiných možností (žádná přijatelná hromadná doprava); 5. špatné počasí; 6. jiné (nutno specifikovat).

Otázka vztažená pouze k cestě z/do školy/práce, otázka na kvalitu cesty by měla být položena následovně:

Ohodnoťte kvalitu cestování z/do školy/práce (Prosím doplňte do tabulky hodnoty v rozmezí 0 (nejméně) a 10 (nejvíce))

Forma vyhodnocení/prezentace

Indikátory jsou prezentovány v číslech:

• Průměrný počet cest za den
• Celkový počet cest (rozdělený podle důvodu cesty, způsobu dopravy, průměrné doby trvání cesty), např.: 4 cesty za den na osobu (2 do/z práce, 2 na nákup, 2 hromadnou dopravou a 2 osobním autem, průměrná doba cesty 20 minut).
• Průměrná vzdálenost v km na osobu a den podle důvodu a dopravního prostředku;
• Procentuální rozdělení pro každý způsob dopravy a důvod cesty, (75 % hromadnou dopravou, 25 % osobním autem, 75 % pracovně a 25 % na nákupy).

Výsledky za jeden rok a pro každou část zvlášť (celkový počet cest, průměrná doba jejich trvání a průměrný počet km na osobu a den) by měly být vykázány ve formě následující tabulky:

V následujících letech pak můžeme vysledovat historické trendy použitím sloupcového diagramu, kde každý sloupec odpovídá:

• Diagram 1. celkovému dennímu počtu cest za jeden rok, které jsou rozdělené podle způsobu dopravy (pro každý důvod jeden sloupec);
• Diagram 2. průměrné době strávené denním cestováním po jeden rok, rozdělené podle způsobů dopravy (každý důvod v jednom sloupci);
• Diagram 3. průměrné denní vzdálenosti km na osobu za jeden rok, rozdělené podle způsobů dopravy (pro každý důvod jeden sloupec).

Příklady podobného použití

Modální rozdělní v procentech se velmi často používá ve „Zprávách o stavu životního prostředí" (příklad Boloni a Turína). Doplňkový indikátor použila Evropská agentura pro životní prostředí (v Životní prostředí v Evropské unii na přelomu století, 1999) jako „Podíly jednotlivých způsobů přepravy cestujících v EU (průměry EU)", počítané na miliardy kilometrů, které cestující procestovali v automobilech, letecky, po železnici nebo autobusem.

Tři evropské projekty, ELTIS (European Local Transportation Information Service, Evropský informační servis o místní dopravě, navržený DG VII Directorate General for Transport), TERM (Transport and Environment Reporting Mechanism, Mechanismus zpravodajství o dopravě a životním prostředí, podpořený Evropskou agenturou pro životní prostředí) a Urban Audit (podporovaný generálním ředitelstvím pro regionální rozvoj, DG Regio), používají podobné indikátory. První používá procento cest, kdy cestující cestují soukromým autem, hromadnou dopravou, pěšky, na kole, motokoly nebo „jinými" způsoby dopravy. Druhý projekt uvažuje celkový počet cestujících podle způsoby a důvodu cesty, celkový počet cestujících na jeden km podle způsobu a účelu cesty, km-cestující podle způsobu a důvodu cesty na osobu a km-cestující podle způsobu a účelu na jednotku HDP. Urban Audit používá podíl cest do práce hromadnou dopravou, podíl cest z nepracovních důvodů a podíl cest do práce.

Aktuální otázky/další vývoj

Na základě výsledků průzkumu by mohlo být užitečné vypracovat další výběr jednotlivých hledisek  městské mobility vhodných ke zkoumání a tomu přizpůsobit metodiku. Mezi prvky vyžadující další objasnění patří:

• a) Cesty: počet denních cest na osobu. Je nutné určit i) zda by se mělo množství cest stanovovat sohledem na průměrnou situaci během roku (subjektivní odhad) nebo pro určený den; ii) pokud by se cesty posuzovaly jednotlivě, zda by se i zpáteční cesty započítávaly jednotlivě.
• b) Důvody: procento systematických cest vůči procentu nesystematických cest. Je nutné určit, zda tento stupeň rozdělení je uspokojivý nebo zda by se mělo použít podrobnější rozdělení (např. systematické cesty: do školy, práce; nesystematické cesty: nákupy, přístup ke službám, společenské vztahy, zábava atd.).
• c) Rozdělení podle způsobu: procento jednotlivých zvažovaných způsobů dopravy. Je nutné určit: i) zda má procentuální rozdělení odpovídat počtu cest nebo počtu ujetých kilometrů; ii) které způsoby dopravy by měly být určeny: např. chůze, kolo, motocykl nebo moped, soukromé auto (pokud možno surčením, zda jako řidič nebo spolucestující), taxi, hromadná doprava (autobus, tramvaj, metro, místní železnice), kombinovaný způsob (zaparkuj & jeď).

Klíčová slova

mobilita, přeprava cestujících, způsob dopravy, soukromé auto, motocykl, moped, hromadná doprava, cyklistika, chůze

„Systematické cesty" jsou každodenní cesty do práce či do školy. „Nesystematické" jsou ty s jiným účelem, například nákup, nebo ze společenských či rekreačních důvodů.

Toto lze shrnout následovně:

• Průměrný počet denních cest na osobu vykazuje pouze malé odchylky, dokonce i vintervalu po letech: obecně vzato, počet cest, které každý občan vykoná za den, se výrazně neliší (samozřejmě bráno podle stejných skupin: studenti, pracující, důchodci, atd.).

• Vzdálenosti jednotlivých cest se však během několika posledních let výrazně změnily a obecně vykazují vzrůstající tendenci.
• Podstatné změny nastaly v modálním rozdělení. Obecně je méně cest na kole nebo pěšky, přibývá cest motorizovanými dopravními prostředky, zejména individuální dopravy.
• Doba jednotlivých jízd se mění vzávislosti na délce cesty. I přesto však mnoho dotázaných uvádí, že průměrná doba věnovaná každodennímu cestování zůstává stejná. Zvýšila se rychlost dopravy a následně také vzdálenost.
• Minimální věk jednotlivců ve vzorku by měl být v souladu s věkem, který je uveden jako maximální pro indikátor B.6, který je v prvním případě určen jako věk ukončení povinné školní docházky (obecně v 16 letech).