Metodika výpočtu ES

Dále je uvedena obecnná metodika stanovení ekologické stopy. Dá se použít pro výpočet ES města, státu, jednotlivce, domácnosti či produktu. Rozdíl tvoří vstupní data a jejich kvalita. 

1. Prvním krokem ke stanovení ekoloigické stopy je určení či odhad  množství zdrojů, které daná jednotka spotřebovává a odpadů, které produkuje. Údaje o spotřebě lze získat z oficiálních statistik či evidence města, firmy, atd.
2. Zdroje a odpady se převedou na odpovídající plochy biologicky produktivní půdy, které jsou nezbytné k jejich zajištění. Základními typy produktivních ploch jsou orná půda, pastviny, lesní půda a produktivní vodní plochy. Do kalkulace dále vstupují plochy pro pohlcení oxidu uhličitého (CO₂), který vznikne spálením fosilních paliv a zastavěné plochy (uhlíková stopa) a  zastavěné plochy.
3. Tyto rozdílné plochy jsou vyjádřeny ve stejných jednotkách (hektarech), pokud jsou setříděny podle produkce biomasy. Jinými slovy, každý hektar (ať už se jedná o hektar polí, lesů, vodních ploch apod.) je převeden na odpovídající plochu s globálně průměrnou produktivitou. Jednotkou ekologické stopy a biokapacity jsou proto globální hektary (gha).
4. Vzhledem k tomu, že každá tato plocha má specifické použití a každý standardizovaný hektar odpovídá stejnému množství biologické produktivity, lze tyto hektary vzájemně sčítat. Celek tvoří celkovou poptávku jednotky po přírodních zdrojích – tj. ekologickou stopu.
5. Celkovou poptávku jednotky je možné porovnat s přírodní nabídkou ekologických služeb (dostupnou biokapacitou). Lze totiž odhadnout celkovou část Země, která je biologicky produktivní. 

Pracovníci CI2, o.p.s. se v minulosti dále podíleli na vytvoření metodiky ekologické města (ke stažení je níže).