Konference Tvoříme klima pro budoucnost byla úspěšná

Konferenci "Tvoříme klima pro budoucnost" uspořádala společnost CI2, o. p. s. ve dnech 26. a 27. ledna 2016 v prostorách Krajského úřadu Libereckého kraje. Konference se uskutečnila pod záštitou hejtmana Libereckého kraje Martina Půty, který ji zahájil společně s Velvyslankyní Norského království v České republice Siri Ellen Sletner a ředitelem CI2, o. p. s. Josefem Novákem. Cílem konference bylo šířit povědomí o adaptacích na změnu klimatu v podmínkách měst a obcí ČR, ukázat příklady adaptací z různých odvětví a inspirovat se přístupy k tématu od norských partnerů.

Konference byla pojata jako platforma pro výměnu zkušeností ve stále populárnějším a diskutovaném tématu: adaptacím měst na změnu klimatu. Prezentující z různých odvětví (lesnictví, vodní hospodářství, územní plánování, ochrana přírody) a typů institucí (neziskové či vědecké organizace, vysoké školy, veřejná správa) nabídli účastníkům inovativní přístupy a konkrétní řešení, které v případě své realizace, pozitivně přispějí k udržitelnému vývoji měst, obcí a regionů.

Během pěti tematických bloků se postupně vystřídalo sedmnáct prezentujících. Program byl postaven tak, aby nejprve zazněly věci obecnější, přibližující danou tematiku, které posléze vystřídaly prezentace konkrétněji zaměřené. Úvodní přednášku měl Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a po něm následovalo představení Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR z úst náměstka Ministerstva životního prostředí Vladimíra Dolejského a jeho kolegy Jakuba Horeckého. Další blok byl zaměřen na mezinárodní problematiku a vystoupili v něm tři zástupci z Norska (Eva Britt Isager z Bergenu a Gro Sandkjær Hanssen a Jørn Holm-Hansen z Norského institutu pro urbánní a regionální výzkum), které doplnila Klára Sutlovičová s příspěvkem o výsledku klimatické konference v Paříži.

Odpolední část byla zahájena konkrétními příklady hodnocení a vytváření adaptačních strategií v českých a moravských městech a regionech. Miroslav Havránek se zaměřil na indikátory zranitelnosti, Viktor Třebický z CI2, o. p. s. představil metodiku tvorby adaptační strategie pro střední a menší města a Eliška Krkoška Lorenzová zase přístup k sestavování obdobné strategie v největších městech v ČR. Předposlední sekce byla regionální, zaměřená zejména na horské oblasti Libereckého kraje. Velmi názorná prezentace o vlivu umělého zasněžování od Josefa Fuksy vzbudila velké emoce a následné dva příspěvky od zástupců Krkonošského národního parku Václava Jansy a Otakara Schwarze o důležitosti lesního hospodaření a zadržování vody v nejvyšších partiích Krkonoš rozvášněnou atmosféru uklidnily. Z Podkrkonoší byl i poslední příspěvek této sekce od autorů Evy Klápšťové a Milana Kubína.

Poslední blok byl věnován čistě problematice mokřadů, které, jak se později ukázalo, mají klíčový význam zejména pro zadržování vody v krajině, zasakování a zlepšení teplotních poměrů. Se svými příspěvky o Ramsarských lokalitách v ČR a Libereckém kraji a jejich významu v problematice klimatické změny vystoupily Libuše Vlasáková z Ministerstva životního prostředí a Šárka Mazánková z Agentury ochrany přírody a krajiny. Ekologické přínosy mokřadů zhodnotila rovněž Hana Čížková z Jihočeské university.

Druhý den konference byl věnován příkladům adaptačních opatření v Libereckém kraji. Jednalo se o krajinotvorná opatření v zemědělské krajině v okolí obce Václavice, komplexní revitalizace vodního toku u Rynoltic a o mokřadní areál pro lidi i pro přírodu ve městě Jablonné v Podještědí.

Konference se uskutečnila v rámci projektu „Zvyšovaní povědomí o adaptačních opatřeních na změnu klimatu v prostředí českých měst s využitím norských zkušeností“, který byl podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. Všechny zmíněné prezentace jsou ke stažení na webových stránkách projektu: http://adaptace.ci2.co.cz, kde bude k dispozici i sborník příspěvků a abstraktů.